Indikace k očkování
Indikace k očkování vyplývá z anamnestických údajů poskytnutých lékaři novorozeneckého oddělení nebo registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost zákonnými zástupci dítěte.
Optimální je provést očkování do 6.týdnu věku dítěte. Ale podle situace je možné očkovat i později. V takovém případě je nutné provést nejdříve zkoušku MX II /to znamená aplikaci malého množství tuberkulinu do kůže pravého předloktí / reakce se odečítá po 3 dnech a dle výsledku je teprve možno přistoupit k vakcinaci.
Všeobecně je stanoveno, že největší význam má očkování do 1 roku věku dítěte. Význam pozdější aplikace je sporný,
Očkování je prováněno živou oslabenou vakcínou. Není ochranou před onemocněním tuberkulózou, ale je ochranou před závažnou neohraničenou život ohrožující formou onemocnění.
I neočkovaný jedinec se v průběhu života setká s mykobakteriemi – nepatogenními / nevyvolávajícími onemocnění / a vytvoří si potřebné protilátky.
Kromě dětí z rizikových skupin je možno očkovat děti na přání rodičů. / je hrazeno rodiči/ a většinou je prováděno po základním očkování dle očkovacího kalendáře. Stále platí, že očkování dítěte ve vyšším věku má omezený význam.
Očkování 11letých dětí bylo zrušeno úplně a není možné ani na přání rodičů.
Komplikace po očkování je absces se zhnisáním místa očkování nebo příslušných uzlin. Zcela výjimečné se mohou vyskytnout i závažnější reakce, jako je postižení kostí nebo rozsev infekce oslabeným kmenem, zejména u jedinců se závažnou poruchou obranyschopnosti.
Omezení po očkování – po očkování se po několika dnech vytvoří drobná pustulka, který se hojí od několika týdnů do 3 měsíců. Do zhojení se nedoporučuje koupání ve volné přírodě a v bazénu. Dále se neprovádí další očkování až do úplného zhojení jizvy.